Jan Hafran Frána

 

Narozen 1965, vystudoval jsem gymnázium a po něm VŠSE (dnes ZČU), fakultu Elektrotechnickou.  Po nástupu do praxe jsem byl vývojovým pracovníkem, v současné době pracuji jako manažer.

V roce 1986 jsem byl u založení T.O.Kopretina, jejímž členem jsem doposud, dříve jsem býval i jejím šerifem. Na vandry jezdím nejraději na Úterský potok a jeho přítoky, kde má osada i svůj camp, dále pak na Brdy a Střelu. Kromě trampování jsem i vodákem, mojí láskou jsou zimní a jarní potoky při oblevě.

Literární počátky se datují do puberty, kdy jsem psal krátké a naivní sci-fi povídky. Trampské povídky jsem začal psát někdy kolem roku 1993 pro osadní literární soutěž Miloušův Blábol. Do Trapsavce jsem se osmělil poslat příspěvky poprvé až v roce 2009, první ocenění získal o rok později. Celkem jsem zatím vybojoval  1x Zlatého Trapsavce, 1x 1.místo, 2x 2.místo a 3x 3.místo v kategorii Próza. S úspěchem jsem se zúčastnil i soutěže vodáckých povídek Kenyho VOLej, kde jsem získal ocenění za dvě povídky, které vyšly v povídkové knize „Drž hubu a pádluj“, o dva roky později za tři povídky, vydané v knize „Trosečníci řek“. Povídka „Karyatida“ se umístila čtvrtá v soutěži jihočeského HSF klubu a byla vydána ve sborníku „Tiché písky“. Kromě prózy píši i krátké básně, skládám písně pro osadní kapelu, stavím vandrácké kytary, vedu osadní kroniku, nepravidelně zasílám články do trampského časopisu Puchejř a do webového Trampského magazínu. Pro kamarády a příznivce jsem samizdatově vydal – napsal, vytiskl a svázal - už šest knížek, „Divný údolí“, „Drobnosti z okolí“, „Ve stejný řece“, „Vytaženo ze širáku“, „Red Rock“s a „Noc dravčího oka“.

V roce 2011 mne kamarád Petr Náhlík – Vokoun ukecal, abych se připojil k organizačnímu týmu literární soutěže Trapsavec a současně vytvořil novou sborníčkovou edici Trapsavecké Miniatury, v omezeném nákladu představující zejména současné psavce a mapující tak aktuální trapsaveckou scénu. Od 41. ročníku, tedy od roku 2015, jsem hlavním organizátorem Trapsavce.

V roce 2013 bylo natočeno CD Přání a sny, na kterém herec, recitátor a můj kamarád Jindra Kout čte pět mých povídek, vydaných ve stejnojmenném sborníku Trapsaveckých Miniatur, č.20.

V roce 2014 vydala Knihovna města Plzně mojí první samostatnou knihu Kalendář plzeňský 2015 – Rok pod širákem. Tak, jak název napovídá, obsahuje celkem 12 povídek.

S Mirkem Valinou spolupracuji na projektu literárního klubu Mladé tužky, který má za úkol sdružovat mladé autory od nás ze západních Čech. Výsledkem tohoto snažení byly už tři literární večery, pořádané v Polanově síni Knihovny města Plzně. Čtvrtý se právě připravuje.

Jsem ženatý, mám dvě děti. Celá rodina občas vyrazí na vandr nebo na vodu, jak manželka, tak děti se už zúčastnily Trapsavce, dcera Leňucha dokonce získala v roce 2012 Malého Trapsavce za nejlepší prózu do 23 let, syn Luky stejný úspěch zopakoval v roce 2015.