Jestli se chcete dozvědět něco o tom, jak vzniká moje kniha, klikněte sem Jak vzniká kniha

Tak tedy něco o mně:

Narozen 1965, vystudoval jsem gymnázium a po něm VŠSE (dnes ZČU), fakultu Elektrotechnickou. Po nástupu do praxe jsem byl vývojovým pracovníkem, v současné době pracuji jako manažer.

V roce 1986 jsem byl u založení T.O.Kopretina, jejímž členem jsem byl do září 2018, dříve jsem býval i jejím šerifem. Na vandry jezdím nejraději na Úterský potok a jeho přítoky, kde má osada i svůj camp, dále pak na Brdy a Střelu. Kromě trampování jsem i vodákem, mojí láskou jsou zimní a jarní potoky při oblevě. Rád vyrábím věci vlastníma rukama, stavím vandrácké kytary, vyrábím z koupených čepelí trampské nože, vážu knížky, učím se pracovat s kůží. Ze sportu provozuji na soutěžní úrovni badminton, rekreačně tenis a stolní tenis.

Literární počátky se datují do puberty, kdy jsem psal krátké a naivní sci-fi povídky. Trampské povídky jsem začal psát někdy kolem roku 1993 pro osadní literární soutěž Miloušův Blábol. Do Trapsavce jsem se osmělil poslat příspěvky poprvé až v roce 2009, první ocenění získal o rok později. Celkem jsem zatím vybojoval 2x Zlatého Trapsavce, 4x 1.místo, 3x 2.místo a 4x 3.místo v kategorii Próza, plus 1x 2.místo a 1x 3.místo v Poezii. S úspěchem jsem se zúčastnil i soutěže vodáckých povídek Kenyho VOLEJ, kde jsem získal ocenění za dvě povídky, které vyšly v povídkové knize „Drž hubu a pádluj“, o dva roky později za tři povídky, vydané v knize „Trosečníci řek“. Povídka „Karyatida“ se umístila čtvrtá v soutěži jihočeského HSF klubu a byla vydána ve sborníku „Tiché písky“. Kromě prózy píši i krátké básně, skládal jsem písně pro bývalou osadní kapelu, vedl osadní kroniku, nepravidelně zasílám články do trampského časopisu Puchejř a do webového Trampského magazínu. Pro kamarády a příznivce jsem samizdatově vydal – napsal, vytiskl a svázal - docela dost knížek, „Divný údolí“, „Drobnosti z okolí“, „Ve stejný řece“, „Vytaženo ze širáku“, „Red Rock“s, „Noc dravčího oka“, "Madona," "Afričan", "Sebranosti", "Případ pohřešovanýho háčka", "Ve jménu Pajdy", "Časopsaní", "Diví" , "Pavoučí hra", "Pavoučí past", "Případ na Zlaté horečce", "Attilův hrob", "Raportáže", "Kamarád v průšvihu" "Záhada zmizelých kormidelníků".

V roce 2011 mne kamarád Petr Náhlík – Vokoun ukecal, abych se připojil k organizačnímu týmu literární soutěže Trapsavec a současně vytvořil novou sborníčkovou edici Trapsavecké Miniatury, v omezeném nákladu představující zejména současné psavce a mapující tak aktuální trapsaveckou scénu. Od 41. ročníku, tedy od roku 2015, jsem hlavním organizátorem Trapsavce.

V roce 2013 bylo natočeno CD Přání a sny, na kterém herec, recitátor a můj kamarád Jindra Kout čte pět mých povídek, vydaných ve stejnojmenném sborníku Trapsaveckých Miniatur, č.20.

V roce 2014 vydala Knihovna města Plzně mojí první samostatnou knihu Kalendář plzeňský 2015 – Rok pod širákem. Tak, jak název napovídá, obsahuje celkem 12 povídek. V roce 2017 vyšla v nakladatelství Beletris kniha trampských detektivek "Případ zatoulanýho rybáře," o rok později, v roce 2018, v nakladatelství Klika další kniha Případ pohřešovaného háčka, následovaná v roce 2019 další trampskou detektivkou Pavoučí případ, v roce 2021 knížkou Případ na Zlaté horečce a v roce 2022 Případem zmizelých kormidelníků. Aby byla změna, v roce 2023 vyšla knižka Divné údolí, která by se dala nejspíš nejlépe nazvat trampským romanetem. V roce 2019 záskala kniha Případ pohřešovaného háčka 2. místo v soutěži Cena Jiřího Marka udělovanou českou sekcí Mezinárodní asociace autorů detektivní literatury (AIEP) za nejlepší česky psanou detektivku roku 2018, o rok později stejné ocenění získala i kniha Pavoučí případ.

S Mirkem Valinou spolupracuji na projektu literárního klubu Mladé tužky, který má za úkol sdružovat mladé autory od nás ze západních Čech. Výsledkem tohoto snažení bylo už sedm literárních večerů, pořádaných v Polanově síni Knihovny města Plzně. Další se právě připravuje.

Jsem ženatý, mám dvě děti a jednu vnučku. Celá rodina občas vyrazí na vandr nebo na vodu, jak manželka, tak děti se už zúčastnily Trapsavce, dcera Leňucha dokonce získala v roce 2012 Malého Trapsavce za nejlepší prózu do 23 let, syn Luky stejný úspěch zopakoval v roce 2015.